Kdo jsem a co pro vás mám?

Jmenuji se Karina Černá a jsem lektorka angličtiny pro děti a učitelka předškolních dětí. Umím vést lekce hravě a tvořivě. Během své mnohaleté praxe jsem se naučila vymýšlet pro děti hry a činnosti, které děti motivují k mluvení, vytvářím pro ně pomůcky a vymýšlím jednoduché a chytlavé anglické písničky tak, aby si s jejich pomocí děti dobře pamatovaly slovíčka.

Na mých webových stránkách naleznete různé tipy jak děti v angličtině rozvíjet a jak zvládat dětský kolektiv.

Níže jsem pro vás napsala můj příběh, jak to všechno začalo a jaké překážky jsem musela překročit, abych se stala tím, kým jsem teď, tedy lektorkou, která ví, jak děti zaujmout, vést je a připravovat pro ně zábavné lekce. 

Moje cesta k dětem a k angličtině

Angličtinu jsem se začala učit až ve čtrnácti letech a proto pro mě byla cesta k ovládání jazyka náročná a plná dřiny. Já jsem se však do ní zamilovala a proto jsem na cestě vydržela. Pak jsem se jí učila několik let na škole.

Zpětně mi připadá, že jsme snad každý rok začínali znovu a znovu od začátku a vždy došli v učebnici maximálně do lekce číslo pět. Druhý rok jsme zase začínali od lekce číslo jedna.

Já jsem byla jediná ve třídě nadšená vědět víc.

Najala jsem si soukromou doučovatelku, která by mi pomohla složit maturitní zkoušku. Musím se pousmát, když si vzpomenu, jak probíhaly mé placené lekce jednou týdně. Seděly jsme s onou paní doučovatelkou v neděli večer nad nudnou jazykovou učebnicí. Já jsem celou hodinu drtila gramatické cvičení za cvičením a stěží jsem u toho zadržovala zívání. Bylo tak těžké se soustředit až se mi z uší kouřilo!

Vedle nás ležel její pes doga, majestátně se tvářil, vesele nám do toho funěl a občas mu i něco nevoňavého uniklo ze psích útrob. 

No vraťme se k angličtině. Mluvení nula. Poslech nula. Jen doplňování gramatiky.

Maturitu jsem překvapivě udělala i když prakticky jsem nebyla vůbec schopná se anglicky domluvit. Pokud tedy opominu základy jako How are you? a Where are you from? A pochopitelně povídání o tématech jako byly koníčky, sport, cestování atd. To vše jsem ale uměla pouze jako básničku. Kdyby se mě tenkrát někdo spontánně zeptal, kam bych se chtěla třeba podívat, a očekával by konverzaci, asi bych se jen zmohla na jedno suché slovo „England“.

Napadlo mě, že mluvit se asi zřejmě naučím jen v anglicky mluvící zemi.

pier, brighton, sea
Žila jsem v překrásném městě Brighton na jihu u moře. Na obrázku je zábavné molo (Brighton Pier).

A tak padlo rozhodnutí odjet do Anglie jako au-pair. Byla jsem mladá, plná elánu a představovala si, že ve světě udělám díru a hlavně se při tom naučím konečně mluvit. Díru jsem sice neudělala, ale získala jsem dvě cenné zkušenosti.

Naučila jsem se konečně plynule mluvit anglicky a poprvé jsem také začala pracovat s dětmi různého věku. 

Původně jsem do Anglie odjela na šest měsíců, ale nakonec se z toho staly dva překrásné roky plné fascinujících zážitků. Za tu dobu jsem tam potkala spoustu zajímavých lidí a žila v úžasném kosmopolitním městě Brighton u moře. Což tenkrát pro obyčejnou holku z malého města bylo teda něco. Zpět domů do Čech jsem si s sebou hrdě vezla mezinárodní certifikát z angličtiny, který mě stál nemalé úsilí.

Po návratu do Čech jsem si dál chtěla plnit sny o cestování. Toužila jsem poznat Itálii, tak jsem tam odcestovala také jako au-pair, tentokrát na pouhých šest měsíců.

Když jsem se vrátila zpět do Čech, nic jsem neplánovala a osud to sám zařídil, že má další cesta byla do Irska.

V Irsku jsem pracovala jako učitelka v Montessori mateřské škole.

V irském Dublinu jsem strávila přes dva roky. Tehdy má angličtina byla už na velmi dobré úrovni a se svými zkušenostmi s dětmi jsem se rozhodla pracovat v mateřské škole. Do školky docházeli do družiny i školáčci a občas jsem vypomáhala i v jesličkách s miminky a batolátky. Miminka byla sladká, ale člověk si s nimi nepopovídá, netvoří a to mě tedy moc nenaplňovalo.

Smysl své práce jsem nacházela u starších dětí se kterými jsem zpívala, tvořila, povídala si a vytvářela různé projekty. 

V té době v Irsku nebyl jasně stanovený koncept vzdělávání dětí v předškolním zařízení a tak co s dětmi učitelka dělala bylo čistě na ní. V mé třídě to tedy vypadalo tak, že byla ověšená různými výtvarnými výtvory, protože mě velmi bavilo s dětmi tvořit. Milovala jsem také anglické knížky a písničky. A tak jsem s dětmi zpívala, četla jim a hlavně tvořila.

Školka pracovala podle filozofie Marie Montessori a tento pedagogický přístup byl a stále je mou velkou inspirací. V Irsku jsem si proto udělala roční pedagogický kurz z Montessori pedagogiky ukončený diplomem.

Po dvou a půl letech v Irsku bylo pro mě velmi těžké odjet a zanechat za sebou milovanou práci a děti. Mnoho slz při loučení ukáplo a v srdci zbyly krásné vzpomínky a zkušenosti.

Abych ještě více porozuměla předškolním dětem, vystudovala jsem VŠ obor Učitelství pro mateřské školy na Univerzitě Karlově v Praze.

Dětský svět mě pohltil a já chtěla vědět o vývoji víc a víc a tak jsem po návratu do Čech vystudovala Učitelství pro mateřské školy na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracovala jsem pak v několika anglických i českých mateřských školách. Současně jsem vyučovala externě pro jazykovou školu, takže jsem i vedla kroužky v mnoha mateřských školách. Složila jsem lektorský certifikát TEFL, abych získala kvalifikaci angličtinu učit. Učila jsem pak i dospělé a pomaturitní studenty.

Celý život mě to však táhne k dětem. To je moje srdcovka a tam to pro mě má i největší smysl s angličtinou začít. 

Mé největší výzvy

Práce v cizině s dětmi mi dala mnohé. Když si vzpomenu na své začátky, musím se nostalgicky smát jak nesmělá jsem byla a jak jsem s dětmi vlastně ani pořádně neuměla mluvit a ještě ke všemu v cizím jazyce!

Říkala jsem si ale, když se holka nebudeš snažit, tak tě z nové práce vyhodí a ty promarníš svou šanci pracovat v krásné Montessori školce v Irsku.

A tento můj strach byl mnohem větší, než strach z toho naučit se mluvit k dětem, naučit se pro ně vymýšlet aktivity a zvládat dětský kolektiv. Sebrala jsem všechnu kuráž a učila se za pochodu. Doslova jsem hltala všechny mé irské kolegyně a jejich přístup k dětem a zanedlouho jsem se i já cítila být sebevědomou učitelkou.

Další výzva pro mě nastala po návratu do Čech, když jsem kromě práce v mateřské škole přijala práci lektorky angličtiny pro předškolní věk. Uměla jsem už výborně mluvit anglicky, pracovat s dětmi, ale vůbec jsem je neuměla rozvíjet v angličtině coby v cizím jazyce.

Cítila jsem se dosti ztracená.

Naštěstí mi jazyková škola dala jistý manuál jak lekce vést. Některé aktivity v něm byly strohé a nezajímavé, některé využívám do dnes. První lekce však byly velmi nesmělé a bez patřičných pomůcek. Dokonce se mi i chvěl hlas a měla jsem pocit, že to na mně děti musí určitě poznat.

Naštěstí, děti jsou čisté duše, nesoudí a proto vnímají náš skutečný zájem jim něco předat a něco s nimi sdílet.

Tehdy jsem si moc nevěřila a tak jsem začala hledat dostupné knihy a materiály, které by mi pomohly učit děti efektivním způsobem a hlavně získat to sebevědomí.

Absolvovala jsem i nějaké workshopy pro lektory. Některé informace byly užitečné a využívám je dodnes. Pamatuji si ale i na jeden workshop, který byl úplně k ničemu, protože byl zaměřený především na propagaci materiálů a učebnic pouze k jejich kurzu.  Postupem času jsem si začala vytvářet pomůcky sama, vymýšlet hry i písničky. V současné době tedy nejvíce čerpám z mé vlastní praxe, i když jsem stále otevřená novým nápadům. Snažím se pořád vzdělávat. 

Myslím, že dobrý učitel nikdy nepřestane přemýšlet o své práci a učí se celý život jak učit. 

Po dvanácti letech jsem se do města Brighton vrátila a zavzpomínala jsem na své au-pair zkušenosti

Co tu pro vás mám?

Když se tak nad tím zamýšlím, tak pro práci lektora malých dětí jsem si musela osvojit mnohé dovednosti. Musela jsem vycestovat a naučit se pořádně mluvit, naučit se pracovat s dětmi, umět je vést i nadchnout.

Také jsem si za ta léta vytvořila zásobník her a materiálů a naučila je používat podle momentální nálady dětí.

Díky tomu mohu v pohodě na lekci improvizovat a reagovat na vzniklé situace. A to vše jsem se tu rozhodla nyní sdílet, abych tak podpořila začínající lektory a třeba i rodiče, kteří mají zájem své děti v angličtině dále rozvíjet i doma.

Na mých webových stránkách postupně vkládám, tipy, činnosti a hry, které vám cestu k angličtině s dětmi velmi usnadní.

Podívejte se na můj  eBook zdarma na téma motivace dětí na angličtině.

Zajímavý pro vás také může být propracovaný eBook JAK UČIT DĚTI ANGLIČTINU BEZ UČEBNIC, ve kterém naleznete hry, písničky a říkanky včetně videonávodů. Dále pak tipy, jak pracovat s dětmi podle věku a jak je zaujmout. Součástí eBooku jsou i bonusové materiály na vytištění. 

Věřím, že díky těmto stránkám nebudete muset tápat a hledat, jako jsem to dělala já mnoho let. Z celého srdce doufám, že vám budou k užitku a že si je společně s dětmi co nejvíce a s láskou užijete.