Jak by měla vypadat první lekce angličtiny s novými dětmi? Jak se na ní připravit? Co si s sebou vzít? Co s dětmi na první lekci probrat a je potřeba ihned mluvit od začátku anglicky? Tak na tyto otázky odpovím v tomto článku.
Když mě kdysi dávno čekala moje první lekce angličtiny s úplně novými dětmi, ptala jsem se sama sebe, jak taková lekce má vypadat. Jak mám děti zaujmout? Na první lekci vás děti vůbec neznají a mohou mít tak trochu obavy, jak vše bude probíhat. Některé děti se moc těší na nové zkušenosti a nadšeně spolupracují hned od začátku a některé děti jsou více bojácné a mohou se cítit velmi nejistě. První lekce by tedy v prvním případě měla být o seznamování a navázání pozitivního vztahu s dětmi.
Na první lekci se tedy perfektně hodí nějaké seznamovací hry.
Přiklad seznamovací hry:
Lektor má v ruce míč a řekne: „Hello, my name is…… What´s your name?“ a podá míč dítěti, které sedí vedle něj. Pokud dítě nechápe, co po něm lektor chce, stačí využít gesta a mimiku. Dotkněte se své hrudi a zopakujte své jméno. Poté, co dítě své jméno řekne, podává míč dalšímu kamarádovi, který sedí vedle něj. Děti mají za úkol si míč pouze podávat a říkat svá jména a lektor to komentuje anglicky: „Well, done, pass the ball to your friend next to you. What´s your name?….atp.“
Do lekce taktéž můžeme přidat nějaké naše první rituály – uvítací písnička, počítání dětí apod. Podívejte se na mou uvítací písničku, kterou jsem si vymyslela já.
Text:
Hello boy, hello girl, hello children. Hello boy, hello girl, hello chidlren.
Hello to the Sun. Hello to the rain, hello to the rainbow.
Hello boy, hello girl, hello children.
Písnička: Hello children!
Pokud chcete děti zaručeně zaujmout, můžete si s sebou na lekci přinést nějakého plyšáčka či maňáska. To je výborný nástroj, který pomáhá dětem se uvolnit. Když jsme u pomůcek, možná vás napadá, co si s sebou na první lekci vzít. Na lekci si připravte cokoliv, co děti může zaujmout. Děti se nejlépe učí prostřednictvím hry. Vhodný tedy může být míč, barevné šátky a míčky, hračky, maňásek, plyšáčci atd.
Zaujmout děti můžeme i bez pomůcek a to dramatizací, tedy pohyby a gesty. Děti velmi rády napodobují, takže začnete-li jim dávat povely: „O.k. everybody stand up, jump, jump, jump and clap your hands…“, rády vás budou následovat. Navíc pohyb pomáhá uvolnit nervozitu jak u dětí, tak u vás 🙂
A jak je to s češtinou na první lekci? Já nedoporučuji skočit okamžitě do angličtiny. Pro mě je na prvním místě pozitivní vztah s dětmi. Proto své první lekce začínám vždy krátkým povídáním. „Ahoj děti, já jsem vaše lektorka na angličtinu a společně se teď budeme učit anglicky. Jste připraveni? Tak pojďme na to!“ To obyčejně stačí.
Češtinu na lekcích osobně považuji za výhodu ve chvílích, kdy se děje něco nepředvídatelného. Například dítě zakopne a uhodí se, nebo je zkrátka třeba jednat rychle. Někdy je i efektivnější něco krátce vysvětlit v češtině z důvodu omezeného času. Ve všech ostatních případech se snažím co nejvíce využívat angličtinu a to hned od první lekce.
Nepostradatelným pomocníkem jsou pochopitelně gesta, mimika a pohyby mého těla. Tomu se v angličtině říká TPR = Total physical response. Pomocí těchto pohybů děti snadněji pochopí, co po nich chcete. Pomáháme si tedy rukama, když je vyzýváme, aby si sedly, stouply, aby se ztišily a nastražily ouška, protože jim chceme něco sdělit atd.
A jak vypadá moje první lekce? Uvedu sem příklad:
Nejprve se krátce dětem představím a sdělím jim, že se spolu teď každé pondělí budeme učit angličtinu. Pak hned navážu nějakou seznamovací hrou. Jednu jsem uvedla výše. Můžete si i vymyslet nějakou vytleskávající hru. Tzn., že děti své jména vytleskávají po kruhu. Lektor se tedy jen ptá: What´s your name? a dítě řekne například Tomáš a všichni si společně jméno vytleskáme: To-máš = clap-clap. Takto se dozvíme po kruhu všechna jména dětí.
Dětem na první lekci také představuji našeho maskota. Tento rok to byla žabička Fufu. Děti se s plyšáčkem seznámí, pozdraví ho hello, případně ho objímají a hladí. Plyšáček nás pak doprovází napříč lekcemi celý školní rok.
Před lekcí ho někde schovám společně s nějakou jinou pomůckou, hrou, hračkami, nebo jiným překvapením a když přijde čas, vyzvu děti, aby plyšáčka našly. Obyčejně ho nachází na místech jako je pod kobercem, na klavíru, na okně, v dětské kuchyňce atd.
Na konci lekce se s ním děti vždy vesele loučí.
Zpátky teď k naší první lekci. Když cítím, že už děti neudrží déle pozornost, volím živější aktivitu. Děti zvednu: „O.k. everybody stand up a dávám různé povely: jump, run, walk atp. Až poté se učíme naší uvítací písničku, na kterou jsem dala odkaz na video výše. Aby děti dobře rozuměly, ukazuji jim přitom obrázky Sun, rain, rainbow, boy a girl.
Po písničce si děti rozdělím do mini skupinek na 2-3 děti. Každá skupinka dostane červenou obálku, ve které je rozstříhaný obrázek jako puzzle. Jedná se o obrázky Sun, rain, rainbow, boy a girl. Obrázky jsou rozstříhané na tak malé kousky, jak jsou děti schopné je složit. To znamená, čím menší děti, tím je dílků méně, třeba jen tři. U starších předškoláků je obrázek rozstříhaný na dílků šest. Puzzle by však neměly být příliš těžké, aby to děti neodradilo.
Dětem sdělím, že která skupinka bude mít obrázek složený, zvedne ruce a zavolají „Finished!“ a pak se jich ptám: „What is it?“ a říkáme si slovíčka v angličtině. Slovíčka nepřekládáme. Tzn. neříkáme: „Tohle je sluníčko = Sun, ale rovnou ukazujeme na obrázky a říkáme je anglicky.
Děti totiž nechceme učit překládat, ale především v angličtině myslet!
Po skončení aktivity si písničku znovu zazpíváme. Potom volím ještě nějakou hru s obrázky. Například držím obrázky čelem k dětem, ale tak, že jsou zakryté jiným obrázkem a ten pomalu odkrývám. Ptám se přitom dětí: „What is it?“ a děti hádají.
Na konci lekce se ještě rozloučíme s plyšáčkem Fufu a písničkou Bye, bye. Další lekci pak navážeme naší uvítací písničkou Hello children!
V této mojí první lekci se děti naučily pozdravit hello a bye, bye. Dále pak uvítací písničku Hello children a slovíčka boy, girl, children, Sun, rain a rainbow. Co je však nejdůležitější, poznaly, že angličtina je vlastně zábava a že si takto podobně budou hrát každou lekci. Na další lekci se už budou těšit.
Ráda bych ještě zmínila, zda jste si všimli, že s dětmi nepracuji u stolečku, ale spíše na zemi a v prostoru.
V předškolním věku je důležité následovat potřeby dětí a nenutit je dlouho se soustředit na jednu činnost.
Je třeba aktivity často měnit a reagovat na jejich náladu. Více o tom, jak učit děti podle věku a jak si lekci naplánovat píši v Jak učit angličtinu bez učebnic.
Chcete vědět víc? Přidejte se k nám do uzavřené skupinky na facebooku. Inspirujte se a sdílejte nápady, jak učit angličtinu pro děti. Tudy do skupinky »»
Miluji vzdělávání dětí, angličtinu a miluji také tvoření. Na základě mých mnohaletých zkušeností s prací s dětmi a s angličtinou jsem se rozhodla tyto mé tři radosti spojit a inspirovat tak ostatní, kteří chtějí děti rozvíjet s láskou k angličtině ať už jako lektoři, učitelé, nebo jako rodiče doma.
Autorka eBooku: Jak učit děti angličtinu bez učebnic
Zakladatelka projektu: EnglishLand