Každý učitel musí jednou v životě poprvé předstoupit před děti a začít tak svou učitelskou kariéru. Když jsem já poprvé začala pracovat se skupinou dětí, byla jsem překvapená, kolik nových dovedností jsem se ještě musela naučit. Nestačilo jen vědět, co jim chci předat.
Na povrch vyplulo to, že jsem vůbec netušila, jak řídit skupinu a jak děti zaujmout. Po nějaké chvíli za mnou v mateřské škole v Irsku osobně došla paní ředitelka a suše mě napomenula slovy: „Karina, you have to supervise the children!“ (Karino, musíš ty děti vést!) a v té chvíli mi to došlo. Aha, takže já ty děti vlastně musím řídit jako skupinu. Nestačí se jim věnovat individuálně. 😀 To já jsem ve třídě ten pilíř, ke kterému mají směřovat všechna zvědavá očka ve třídě!
V touze nebýt vyhozena z krásné školky jsem odhodila ostych a začala se učit novým dovednostem. Postupně jsem se naučila, jak děti řídit, motivovat je a celkově je umět zaujmout. Na mé cestě jsem mimo jiné také poznala, jak důležité jsou drobné činnosti, které se pravidelně opakují. Říkám jim rituály a v tomto článku bych ráda napsala to, proč vám usnadní práci s dětmi a o jaké rituály se jedná.
Ať už pracujete ve škole, školce a nebo máte doma svoje děti, rituály vám výborně poslouží v mnohých ohledech.
Například pojem času vnímají děti v předškolním věku ještě velmi abstraktně. Tzn. že si ho neumí představit tak, jako my dospělí. Pro malé děti je budoucnost vše, co se stane zítra, tedy je to daleko a minulost je vše, co se stalo včera a někdy se jim i tyto dva pojmy pletou.
Zároveň vnímají čas dosti relativně. Tzn., jestliže je dítě v pohodové náladě a činnosti ho baví čas pro něj utíká velmi rychle v porovnání s tím, když se mu stýská po mamince. To se pak minuta vleče jako celý den.
Zařadíte-li pravidelně opakující se činnosti u malých dětí, podpoříte tedy tak jejich vnímání času. Poznají, kdy angličtina začíná a kdy končí, kdy se mají začít soustředit a napnout ouška, kdy se budou hrát hry či představovat nová slovíčka. Když uvidí maňáska, budou vědět, že je čeká zábava. Budou více ukotvené, protože budou vědět, co bude následovat. Svět se kolem nich tak stane více čitelný.
U starších dětí podpoříte také vnímání času a dále i jejich zdravé sebevědomí a samostatnost. Mohou vám tak pomoci rozdávat pomůcky, nachystat polštářky či posbírat obrázky.
A jaké z toho plynou výhody pro vás jako pro učitele?
Na lekci angličtiny se mluví cizím jazykem, což pro děti může zpočátku představovat něco velmi nového a neznámého. Takový malý, neznámý svět, do kterého ještě děti nepronikly. Právě díky rituálům jim pomůžete se orientovat v činnostech, které jim předkládáte. Vaše děti budou klidnější, budou lépe spolupracovat a tím pádem se i lépe učit. A o to nám přeci jde, aby děti angličtina bavila a aby si z ní hlavně i něco odnesly.
Pojďme se podívat, které rituály můžete zařadit do vašich hodin angličtiny.
1) Začátek lekce
Lekce by měla začínat vždy stejně. Můžete zvolit uvítací písničku nebo jiný symbol, díky kterému se děti ihned naladí na to, že teď začíná angličtina. Použít můžete například zvoneček, triangl, či jiný hudební nástroj. Svolat děti můžete i pomocí básničky či nějaké melodie: „Come here, come here, everybody come here, english time is here!“
Jako symbol začátku lekce můžete také využít například maňáska či nějaké gesto. Na začátku každé lekce můžete děti naučit nachystat nějaké pomůcky, židle či polštářky. (Please, bring the pillows….)
S předškolními dětmi se mi nejvíce osvědčilo pracovat volně v prostoru a nebo si děti formovat do kroužku na zemi. Pro svolávání dětí do kroužku je velmi výhodné mít nějaký rituálek, po kterém budou děti přesně vědět, že teď je čas se sejít v kroužku, posadit se a naslouchat, protože se bude něco důležitého říkat.
Já osobně volím počítání. Naučím děti hned první lekci, že jakmile začnu anglicky počítat od 1 – 10, je to pro ně znamení, že mají přiběhnout, vzít se za ruce do kroužku a posadit se do tureckého sedu či na kolínka.
Děti to milují a hned, jak mne slyší počítat, aktivně se přidávají a honem honem se chytají za ruce. Pro svolávání do kroužku můžete však využít i jiné rituály, například písničku, básničku, nějaký zvuk apod.
2) Přechody
Stejně tak jsou důležité přechody, tedy změny činností. Skupina dětí je velmi živá a ze zkušenosti vím, že někdy může být těžké činnosti měnit a naladit je rychle na další spolupráci. Proto když ještě potřebuji, aby se na něco soustředily i když jsou již unavené, zavelím: „O.k. stand up and shake your body! (put your hands up, run, walk….) and now go and sit down on the bench!“ Zkrátka změníme místo. Děti vědí, že lavička je jejich další stanoviště, kde se také dělají nějaké činnosti, na které se musí soustředit. Proto je ani nenapadne po ní skákat či běhat či cokoliv jiného. Poté, co se „oklepeme“ či jinak protáhneme, pošlu je na lavičku (či jiné stanoviště) a děti tam rády běží.
3) Nová slovíčka
Nová slovíčka představuji vždy stejně. Buď volím klasické obrázky a nebo reálné předměty, například jídlo, ovoce, oblečení, hračky a jiné věci. Obrázky/ věci si posíláme po kruhu, nebo jen tak ukazujeme v kroužku na zemi. Nejprve si věci pojmenujeme, potom na ně ukazujeme a nakonec si s nimi zahrajeme nějakou hru. Mnoho takových her jsem zpracovala do eBooku Jak učit děti angličtinu bez učebnic. ,kde jsou náměty, jak pracovat s novými předměty a s obrázky v kontextu tak, aby se děti jen suše neučily nová slovíčka.
4) Kufr, magic box, magis envelope
Dětem můžete také pravidelně zařazovat do lekcí nějaké pomůcky, díky kterým budou vědět, že je čeká něco nového, nějaké překvapení či zábava. Velmi oblíbený je kufr, nebo magic box, ze kterého můžete lovit nějaké zajímavé předměty. Můžete se dětí ptát, co si myslí, že je v tom kufru.
„Is it small or big? Is it an animal?“ Můžete na to vymyslet i písničku: „What´s in the suitcase? What´s in the suitcase, what´s in the suitcase, please tell me!“ Pro malinké předměty, nebo psaníčka s úkoly můžete využít magic envelope, kterou si předem barevně polepíte či pomalujete, aby byla nějakým způsobem zajímavá a opět děti budou vědět, že je čeká nějaká hra či úkoly.
5) Písničky a básničky
Písničky a básničky jsou výborným pomocníkem, jak děti motivovat ke spolupráci. Zpěv a recitování má beze sporu velké jazykové výhody. Navíc, pokud budete s dětmi pravidelně anglicky zpívat a říkat si s nimi básničky, budete u nich rozvíjet soustředění, pozornost, slovní zásobu a celkově dobrou náladu. Při pravidelném zpívání stejných písniček a básniček se děti zaručeně zklidní a celkově se celá skupina naladí na vás a na angličtinu. Výborné jsou proto tzn. action songs, tedy písničky, kde využíváme pohyby těla. Můžete se na ně podívat na mém YouTube kanále.
6) Rozloučení
Lekci je také vhodné zakončit nějakým rituálem, na který si děti zvyknou. Může to být nějaká vaše anglická větička doprovozena cinkáním zvonečku: „O.k. everybody, that´s all for today. See you next time. Bye, bye.“
Stejně jako na začátku angličtiny se i zde nabízí písnička na rozloučenou. Pokud nemáte písničku, můžete jen melodicky ztvárnit „Bye, bye, bye, bye…..“ Když bude lekce úspěšná, uslyšíte od dětí při této písničce povzdychnutí „Ách jooo, to už je konééééc?“ a v ten moment budete vědět, že lekce se podařila a děti si z ní odnášejí příjemné pocity a těšení se na lekci další.
Líbil se vám článek? Chcete čerpat více inspirace na své lekce angličtiny? Sledujte mne na Instagramu. Moc ráda se tam s vámi potkám. Tudy na Instagram»» odkaz zde…
Miluji vzdělávání dětí, angličtinu a miluji také tvoření. Na základě mých mnohaletých zkušeností s prací s dětmi a s angličtinou jsem se rozhodla tyto mé tři radosti spojit a inspirovat tak ostatní, kteří chtějí děti rozvíjet s láskou k angličtině ať už jako lektoři, učitelé, nebo jako rodiče doma.
Autorka eBooku: Jak učit děti angličtinu bez učebnic
Zakladatelka projektu: EnglishLand